První rok projektu na ochranu tetřívka v Krušných horách
Našim prvním velkým úkolem v projektu TetraoVit bylo popsat v průběhu jara 2018, jaké jsou nejvýznamnější parametry prostředí, které obývá tetřívek obecný. Vycházeli jsme při tom z našich zkušeností, z diskusí s mnoha dalšími specialisty a podkladů z odborné literatury.
Co tetřívek potřebuje
Tetřívek se v Krušných horách vyskytuje převážně na lesní půdě. Zásadní je pro ně tedy struktura a druhové složení stromového, keřového a bylinného patra. Významná je ovšem také morfologie terénu, stupeň podmáčení a míra ovlivnění člověkem. Využívání jednotlivých částí krajinné mozaiky tetřívkem se liší v průběhu roku podle fáze jeho ročního životního cyklu.
Dospěli jsme k návrhu následujících hlavních parametrů: biotop a jeho degradace, formace (od bezlesí po zapojený les s dominancí jehličnatých nebo listnatých dřevin), nadmořská výška, sklon, orientace, přítomnost a stav umělého odvodnění, přítomnost a provedení oplocenek, množství a charakter mrtvého dřeva, přítomnost čerstvých výsadeb, pokryvnost jednotlivých pater od bylinného po stromové a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů a rašeliníku. Tyto parametry jsme představili našim projektovým partnerům.
Hurá ven!
V průběhu vegetační sezóny roku 2018 jsme mapovali v modelovém území na české i saské straně a výsledkem je rozčlenění území na jednotlivé homogenní plošky, pro které jsme v terénu zaznamenali všechny výše popsané parametry. Terénní zápisky jsme převedli do digitální podoby a dalším krokem bude analýza modelového území z hlediska jeho atraktivity pro tetřívka, kterou provedou kolegové ze Saska zapojení v projektu pomocí programu na práci s prostorovými daty. Budou se také srovnávat výsledky z terénu s obdobnými údaji získanými metodami dálkového průzkumu země.
Založili jsme webovou stránku projektu. O aktuálním dění v projektu informujeme také na našem facebooku.
A co dál?
Naším úkolem pro další období bude zpracování plánu opatření pro tetřívka včetně péče o jeho biotop pro modelové území.